O pravém KSK
Divize Brandenburg a Skorzenyho Jagdverband, možná zde bychom hledali předchůce speciálních jednotek KSK. Vojáci těchto ůtvaru bojovali v průběhu druhé světové války ponejvíce jako diverzanti nebo vyzvědači (na konci války bojovali už jen jako řadoví vojáci). Byli snad na všech bojištích, kde válčila německá armáda: Polsko, Francie, severní Afrika, Rusko. Během výcviku byl kladen důraz na všestrannost. Vedle seskoků z letadel se cvičili v potápění, v používání široké palety vybavení a výzbroje. Ovládali většinou několik cizích jazyků. Byly to jednotky, které byly připraveny zasáhout kdekoliv.
Současná speciální jednotka německého Bundeswehru spatřila světlo světa roku 1996. Jedná se o jednotku, jejíž historie je relativně krátká, ale ne zcela nezajímavá. Důvodů, proč má KSK - Komando Spezialkräfte tak krátké trvání, je několik. Díky situaci, která panovala v Německu po skončení druhé světové války neměla armáda z pochopitelných důvodů prioritu a tak nemohlo být o nějakých složkách pro nekonvenční válku ani řeč. Světlou výjimkou byla rota Bojových plavců (Kampfschwimmer), která vznikla roku 1976 a od tohoto data úzce spolupracuje se SEALs hlavně se SEAL TEAM 2, který je v SRN dislokován. Po sjednocení země byla vyřešena otázka profesionálních jednotek, přičemž koncepce speciálních sil armády dostala zelenou. Dalším důvodem byla neschopnost SRN ochránit své občany v zahraničí, což se ukázalo roku 1994, kdy ve Rwandě propukla občanská válka a 11 německých občanů museli zachraňovat francouzští výsadkáři. Posledním z důvodů je fakt, že zásahová GSG - 9 je policejní jednotka a v případě jejího nasazení mimo Německo při ozbrojeném konfliktu by došlo k porušení mezinárodních dohod.
Tyto všechny skutečnosti hrály do karet lobistům prosazujícím novou koncepci armády, kterou prvně přednesl tehdejší ministr obrany Volker Ruhe 20. 9. 1995. Od tohoto data již nebránilo nic vzniku speciální jednotky. Jejím zformováním byl pověřen brigádní generál Reinhard Gunzel. Tento muž byl v jejím čele až do 4. 11. 2003, kdy byl odvolán kvůli otevřené podpoře politika, jenž se vyjádřil nepřijatelným způsobem o židovském podílu na válečných zločinech z let 1939 až 1945. Velení převzal brigádní generál Carl Hubertus Von Butler.
Jednotka má plnit zvláště úkoly z nichž některé jsou již názvem poměrně delikátní - např. likvidace důležitých cílů, získávání důležitých informací, operace na ochranu zájmů SRN a záchrana osob. Tyto cíle vyžadují, aby u jednotky sloužili pouze lidé s velkou psychickou výdrží, výbornou fyzickou dispozicí, a toho lze docílit pouze náročným výběrovým řízením. Pokud se chce člověk dostat do kasáren Graf Zeppelin v městečku Calw, které se nachází ve Schwarzwaldu, musí splňovat tyto požadavky: německé občanství a ochota sloužit minimálně 12 let, věk pro důstojníky maximálně 30 let a pro poddůstojníky 32 při žádosti o přijetí, dále úspěšně absolvovanou střední školu a dostatek motivace k tomu, být ten nejlepší.
Výběrové řízení zahrnuje psychotesty, které musí být samozřejmě úspěšně složeny, dále zkoušky fyzické zdatnosti a poslední perličkou je vytrvalostní test v trvání necelých čtyř dnů. Každý den mají uchazeči asi tři hodiny na spánek a následuje plnění stanovených úkolů. Po celou dobu sledují rekruty zdravotníci a psychologové, kteří dohlížejí na chování vojáků během testů. Především se sleduje reakce organismu na nízký počet hodin, který je určen k regeneraci. Cílem je vyřadit méně zdatné jedince. Pokud uchazeč uspěl, nemá ještě zdaleka vyhráno, teprve teď začíná výcvik a v něm může být odmítnut pokud nebude splňovat kritéria.
První fází výcviku je základ hloubkového průzkumu ve škole v Pfullendorfu, kde se učí vojenským návykům, zacházení s vozidly, municí, zbraněmi a hloubkovému průzkumu. Tato fáze trvá 9 měsíců. První kurs pro rotmistry trvá 3 měsíce. Poté se uchazeč odebere k výcvikové jednotce, kde stráví další 3 měsíce a další 3 měsíce opět u hloubkového průzkumu v Pfullendorfu, kde se tentokrát školí na velitele skupiny. Následuje přezkoušení znalostí a fyzické zdatnosti, které trvá měsíc. Uchazeč musí podávat výkony vysoko nad limity, jinak bude převelen a cesta ke KSK pro něj končí. Pokud byl úspěšný, následuje dalších 9 měsíců výcviku přímo u jednotky. Poslední tečkou je 5 měsíců dokončení zkoušek na rotmistra. Jestliže voják prošel oněch 33 měsíců výcviku má nyní právo nosit červený baret s taseným mečem obklopený dubovými listy. Toto však neznamená konec cesty, ta pouze začíná dalšími školeními a výcvikem převážně v používání zbraní a vedení nekonvenční války. V této fázi se již úzce spolupracuje s kolegy s GSG - 9. Není tajemstvím, že zde vládne velká rivalita. Pro zajímavost lze uvést, že střelecký výcvik je např. tak intenzivní, že voják KSK vystřílí větší množství munice než kolega od pěchoty za celou svoji službu.
Nováček se pravděpodobně zařadí do jedné ze čtyř rot (Kommandokompanie), které KSK tvoří. Rota je tvořena ze čtyř čet (Kommandozüge) a každá je specializovaná na jiný druh operací, ale každý voják ovládá i způsob boje kolegy od jiné čety.
Dělení je následovné:
1. četa pozemní boj
2. četa speciální výsadkové operace
3. četa obojživelné operace
4. četa boj v klimaticky extrémních podmínkách.
Četa se dále dělí na čtyři družstva (Kommandotrupps) a v každém družstvu se nacházejí vojáci s kvalifikací spojař, zdravotník, průzkumník a zbraňový specialista. Roty 1 a 2 dosáhly operační způsobilosti v roce 1999 a roty 3 a 4 o dva roky později.